trochu pozdní pf

Ahoj všichni mí věrní i občasní čtenáři,

vidíte ty blažené (až lehce retardované) výrazy....to jíme Roblošonát

omluvám se za dlouhou pauzu, ale vážně nebyl čas. Nejdřív vánoce, potom silvestr v Ženevě a pak mě sklátila chřipka. Do toho mrně....no znáte to. A´propos....v Ženevě (tedy přesněji v Les Contamines) jsme jedli naprostou lahůdku zvanou La Reblochonade, námi překřtěnou na "Roblošonát". Je to naprosto božsky lahodná směs brambor, cibule, slaniny, smetany a sýru Reblochon. Cuketka píše, že nam patří ještě bílé víno. Inu proč ne... Taky mne potěšilo, že jsme s Cuketkou zajedno v názoru, že Reblochon se u nás dá nejlépe nahradit Hermadurem. (více viz. http://www.cuketka.cz/?tag=reblochon).

Tak jsem si říkala, že se s vámi podělím o svoje dojmy ohledně zdravého vaření, nastřádané za uplynulý půlrok. No..hlavní je nezblbnout. Když jsem začala číst všechnu tu makro-bio literaturu, na chvilku jsem měla pocit, že když vložím do úst něco co není bio, tak se otrávím. Potom zvítězil zdravý rozum a teď už dokážu sníst znojemskou nakládanou okurku, aniž bych měla výčitky svědomí. Na druhou stranu jsem moc ráda, že jsme si obohatili jídelníček o spoustu zajímavých obilovin a život jen o knedlíkách, těstovinách a bílé rýži už by mi připadal nudný. A to nemluvím o luštěninách. Tolik tvarů a chutí...a mezi námi: co se týče jejich špatné pověsti ohledně nadýmaní, já se obvykle cítím hůř po masožravém víkendu než po luštěninách. Všechna ta jídla jsou navíc voňavá, barevná a celkem rychle hotová...no a dobrá samozřejmě.

Možná jste čekali nějaké zdravé vánoční recepty. Tak to vás zklamu. Protože jme měli klasického (ve strouhance smaženého) kapra, maminčin nepřekonatelný bramborový salát s majonézou a na Boží Hod kachničku se zelím a knedlíkem. Dělala jsem jedno zdravé cukroví podle Hanky Z, bez tuku cukru a mouky. Mně chutnalo, ale jinak jsem nikoho nenadchla. Také jsem dělala švestkové košíčky s čokoládovým krémem podle Edity Paulusové (Albert v kuchyni 12/12) a ty naopak zaujaly každého velmi. Až bude někdy čas, tak je sem třeba hodím.

Tak se zatím mějte, vše nejlepší v novém roce a jídlu zdar!

Jo a ještě něco: omluvte prosím sníženou kvalitu fotek v zimním období. Málo světla... No a taky když mužského zavoláte na oběd a pak místo abyste mu ten lákavě vypadající talíř dala pod nos, vezmete ho k balkonovým dveřím a tam ho 5 minut fotíte, tak není zrovna šťastnej